úterý 24. ledna 2012

Moje cesta k přírodním produktům přes Pobřeží Slonoviny

Jak se člověk, který přes 20 let nakupuje kosmetiku v drogeriích a supermarketech, nijak zvlášť se nezajímá o složení, pouze jej zajímá vůně a cena, dostane k přírodním kosmetickým produktům? Je to jen trendová vlna BIO, která nás ovlivňuje nebo je návrat ke „kořenům“ přirozenou evolucí?



Moje cesta k přírodním produktům začala zcela přirozeně ... v Africe J, konkrétně na Pobřeží Slonoviny, díky mé spontánní, na první pohled povrchní, francouzské kolegyni Elise, které nedorazily do Abidjanu z Paříže kufry. Díky Air France. Nejenže si neměla co vzít na sebe do práce, ale hlavně postrádala svou kosmetickou taštičku, kde, jak mi později popsala, měla kosmetiku nejméně za 500 EUR. A tak jsme vyrazily se stále usměvavým řidičem, kterého jsme celou dobu oslovovaly Djamandé, na nákupy do čtvrti Le Plateau neboli „tropického Manhattanu“. Přestože moderní administrativní budovy slibovaly „západní“ módu, nic takového jsme nenašly. Elise si alespoň nakoupila dlouhé africké sukně, aby nemusela do práce v teplákách, ve kterých na černý kontinent přicestovala. Mimochodem, tepláky doporučuji na dlouhé cesty letadlem, pokud chcete ihned po přistání normálně chodit a nemít nohy jako konve. Doporučuji rovněž mít s sebou příruční zavazadlo se základním vybavením a oblečením pro případ, že kufry dorazí později… nebo jako v případě Elise nikdy…




Oblečení do práce jsme měly pro začátek vyřízené, další kolo nákupů jsme naplánovaly na příští víkend, Djamandé nás informoval, že prý kousek za městem mají obchody s „evropskou„ módou. Další krok.... sehnat kosmetiku, ale ne jen tak ledajakou... Zahlédla jsem v jedné ulici skutečný supermarket s potravinami a kosmetikou a už už jsem tam chtěla řidiče k němu navést, ale Elise se na mě podívala jako na blázna. Kosmetiku v supermarketu? Proboha!!! To prý na sebe rovnou mohu nanést žíravinu. A tak pokyn od Elise pro Djamandé alias Mamadou, (jak se řidič skutečně jmenoval, ale to nám řekl až po týdnu, kdy jsme se ho zeptaly jestli správně vyslovujeme „Djamandé“), zněl: „do LÉKÁRNY pro přírodní francouzskou kosmetiku!"


To jsem na ni koukala jako na blázna pro změnu já. Nacházely jsme se v africkém státě, kde se již několik let odkládaly prezidentské volby a kde zrovna v den našeho příletu v únoru 2010 prezident Laurent Gbagbo rozpustil nezávislou volební komisi a ambasáda nedoporučovala moc vycházet na ulici, a my budeme shánět lékárnu s přírodní francouzskou kosmetikou? Myslela jsem, že to Elise nemyslí vážně a vůbec jsem nevěřila, že bychom v lékárně, a ke všemu na Pobřeží Slonoviny, mohly sehnat kosmetiku. Ale asi když ji miluješ, není co řešit… A světe div se!!! Elise to vážně myslela a ve třetí lékárně sehnala skoro všechno, co měla v kufru, který ji nikdy do Abidjanu nedorazil. Mezi všemi těmi krémy na obličej a přípravky na vlasy mě nejvíce zaujal nákup suchého oleje a deodorantu. Říkala jsem si, proč si někdo ve 40°C vedru s relativní vlhkostí vzduchu 80% - 90%, kdy se potíte i když mrkáte, kupuje pouze deodorant a ne nějaký pořádný antiperspirant? A jak se někdo může natírat olejem na tělo, když už takhle se na mě v tom vedru všechno lepilo?


Ale Elise byla v tomto směru velmi zkušená a také velice přesvědčivá. Zkrátka ne nadarmo se říká francouzská elegance za všech okolností. A jak mi později vysvětlila, antiperspiranty sice zabraňují pocení, ale tím, že „ucpávají“ póry hliníkem, což může být příčinou vzniku rakoviny prsu u žen (bohužel v rodině ten případ měla). A proto si kupuje pouze přírodní deodoranty bez hliníkových solí. A co se suchých olejů na tělo týče, právě tím, že jsou suché, jsou lehčí než krémy, rychleji se vstřebají a při oblékáni se na ni věci nelepí. 
Mamadou z nás nevěřil...ve zpětném zrcátku jsem zahlédla bělmo jeho očí, když je dával v sloup. 

To  vše bylo podnětem spolupráce s www.mojebylinky.cz, kam jsem dovážela francouzskou přírodní kosmetiku.

A tímto začala má osvěta na téma zdraví životní styl. Skoro každý večer po dobu 2 měsíců, když jsme seděly po práci u osvěžující zázvorové limonády a pojídaly srdce palmy a nad hlavami nám létali tisíce netopýrů, jsem dostávala typy na BIO kosmetické produkty a zdravou, vyváženou stravu od své kolegyně, která se nevzdala ani v Africe svých oblíbených a nepostradatelných kosmetických bio pomocníků.


A díky denně čerstvým rybám a mořským plodům, exotickému ovoci a čerstvé zelenině (omyté v octu, jinak se to může pěkně vymstít :) jsem mohla změnit svůj životní styl ihned v Africe.

Pobřeží Slonoviny není pouze zemí, která Vám změní jídelniček, i když si dovolím tvrdit, že krysu už asi nikde jinde na světě jíst nebudu (ale Mamadou říkal, že to je přece polní krysa ne z kanálu...)
Je to především země kontrastů, krásné přírody a hustých lesů ale i znečistěného ovzduší, dlouhých prázdných pláží, tradičních slaměných obydlí, ale i megalomanských a futuristických staveb, milých, hrdých, ale drsných lidí, obzvláště žen.


(…Pokračování příště…)

                                           Tisíce netopýrů Abidjan Le Plateau

                                                     Shopping kostýmků do práce  

                                           Prodavačky čerstvého ovoce

                                           Dlouhé prázdné pláže Grand Bassam a Assinie

Žádné komentáře:

Okomentovat